Lughnasad

Účinkující a informace o programu

 

Přednášky a přednášející

 

Otroctví u barbarských národů a barbaři jako otroci u Římanů

Mgr. Zdeněk Beneš (Ústav archeologické památkové péče středních Čech)

Přestože otroctví je dobře popsáno především u civilizovaných národů Středomoří, víme s jistotou, že existovali také u jejich barbarských severních sousedů – Keltů a Germánů. Jaká byla situace takových otroků a zda je jako archeologové vůbec dokážeme rozpoznat, to je prvním tématem přednášky. Ve druhé části nás budou zajímat barbaři jako otroci přivedení do antického světa, především na území Římského impéria. Jací byli známí otroci barbarského původu, jak s nimi bylo nakládáno a za kolik bylo možné je koupit?
 

Dlužní otroctví pohledem ekonomické antropologie

Mgr. Tomáš Retka (Katedra sociální a kulturní antropologie, Univerzita Pardubice)

Dlužní otroctví představuje fenomén, který se v minulosti vyskytoval v mnoha kulturách světa. Cílem přednášky je vymezit a analyzovat dané téma především z pohledu sociální a kulturní antropologie. Autor se primárně zaměří na sociální a ekonomické vztahy, v důsledku kterých se jedinec do tohoto typu otroctví mohl dostat. Není tedy důležité pouze to, jak tento institut v minulosti vypadal, ale také jaké sociální souvislosti mu předcházely. Daná problematika bude popisována především na příkladech kultur severoamerických indiánů. Jedním z typických příkladů jsou Kwakiutlové, kteří se do obecnějšího povědomí dostali především v důsledku svých rituálních potlačů. A právě fenomén potlač, mohl ve své krajní podobě s problematikou dlužního otroctví úzce souviset.
 

Otroctví v antickém Římě – věc nebo člověk?

Mgr. Viktorie Čisťakova (Národní muzeum)

Otrokářský systém byl nedílnou součástí hospodářství antického Říma, otroci byli všude: od dolů na těžbu vzácných kovů, přes rozsáhlé císařské nebo šlechtické statky, až po obyčejnou římskou domácnost. Jaké bylo postavení nešťastníků, kteří se buď narodili, nebo byli nepřízní osudu vrženi do otroctví? Z jedné strany byli otroci levnou pracovní silou, obzvlášť výhodnou pro práci na velkých statcích – fundech či doménách. Je nicméně známo, že osud vzdělaných domácích otroků byl o něco příznivější, mohli pracovat jako učitelé či vést hospodářskou správu svého pána. Zajímavým fenoménem byl institut propuštěnců. Jsou koneckonců známy příběhy zbohatlých propuštěnců, jak to líčí ve svém díle římský spisovatel Petronius v epizodě hostina u Trimalchiona.

 

Otroctví Romů v Rumunsku

Mgr. Zbyněk Andrš, Ph.D. (Katedra sociální a kulturní antropologie, Univerzita Pardubice)

Dnes je už poměrně známým faktem, že Romové byli vedle Židů jediným národem, určenými nacisty k systematické likvidaci. Skrytou kapitolou romské historie však zůstává i nadále existence otroctví na evropské půdě, jehož obětmi byli z největší části, a to po dobu zhruba pěti století, Romové na území dnešního Rumunska, zejména ve Valašsku a Moldavsku. Přednášející přiblíží osudy romských otroků v těchto zemích s využitím paralel, které se nabízejí při bližším pohledu na život černošského obyvatelstva na jihu Spojených států v období do vypuknutí války Severu proti Jihu, která přinesla zrušení otroctví. V Rumunsku byly podnětem ke zrušení otroctví, a to prakticky ve stejné době jako v USA, modernizační snahy intelektuálních elit. K nejvýraznějším odpůrcům instituce otrokářství patřil rumunský novinář a později i politik, Mihail Kogalniceanu.

 

Latenart

LatenARTPetr „Křižák“ Ondroušek - keltolog a tvůrce replik artefaktů. Spolupracuje s předními odborníky na prezentaci keltské kultury formou výstav, přednášek, článků, film.dokumentů a podobně. K těmto příležitostem utváří pod hlavičkou LATENART příležitostná uskupení s lidí kteří mají opravdový zájem tvořit. Na Lughnasad přiveze samozřejmě svoji sbírku replik šperků a militarií...

 

 

 
 
 
 
 
 

Bacrie [Bekrí]

BacrieObčanské sdružení Bacrie o. s. se zaměřuje na prezentaci a popularizaci pravěkých dějin a prastarých technologií. Věnují se činnosti výzkumné (v rámci oboru experimentální archeologie) i osvětové (za pomoci programů pro děti, mládež i dospělé). Svou hlavní činnost soustřeďují do Muzea v živé přírodě a experimentálně archeologického centra - Osada Křivolík u České Třebové.

 

Web: www.krivolik.cz

 

Daoine Ceilte [Dejna Kelta] 

Daoine CeilteSpolečnost nebo snad raději méně oficiálně uskupení lidu doby železné - Daoine Ceilte sdružuje nadšence, kteří se nespokojí pouze s teoretickým poznáváním svého zájmu o Kelty, ale rozhodli se prožít toto období na "vlastní kůži". Postupem času se Daoine Ceilte vyprofilovali na poměrně univerzální skupinu schopnou jak bojového i scénického šermu s vlastním táborovým vybavením. K současnému dni má skupina 10 členů.  

 

Web: www.dobazelezna.cz 

 

Equites Gabreta

Equites GabretaKeltská jezdecká družina, skupina zabývající se rozvíjením přátelství s koňmi a oživováním keltské kultury v zábavné, vzdělávací, zážitkové i všední sféře vyžití.

Web: www.equites-gabreta.com


 

Boionia

Kmen BOIONIA začal psát svou historii v roce 2010, kdy padl první nápad na založení kmene, který bude rekonstruovat život dávných keltů. Ze skromných začátku členové budují základy dobové lukostřelnice, kuchyně ale i některých řemesel. Opravdový zlom nastává o dva roky později, kdy se skupina začíná objevovat na akcích zaměřených především na Living History a experimentální archeologii. Postupem se skupina rozšiřuje o autentické repliky keramiky, vybavení, zbraní, ale i nářadí a dalších předmětů, které se nám po keltech v archeologických sbírkách dochovaly. Skupina není koncipována jako bojová družina, ale velkou součástí je i oživování starých řemesel: zpracování sapropelitu neboli švartny, kovářství, kovolitectví, výroba z kostí a paroží, výroba z kůže a podobně. Ke konci roku 2015 začala skupina usilovat o status Zapsaného spolku, dřívějšího Občanského sdružení. V současné době jsou členové z celého území České republiky a účastní se akcí nejen u nás ale i v zahraničí.
 
 

Hana Radilová

Hanka Radilová na Lughnasadu vede výuku irských tanců. 
 

Alžběta a Pavel Jasanští

Oba jsou aktivní muzikoterapeuti, pracují s různě znevýhodněnými skupinami klientů. Také pořádají setkání pro veřejnost, vedou kurzy bubnování, provázejí hudebními cykly zaměřenými na práci se zvuky a rytmy ve školách a školkách a pravidelně pořádají setkání s výrobou šamanských bubnů.
Píší o sobě: "Společně jsme se vydali cestou zvuků a souznění s Matkou Zemí. Kromě toho, že se necháváme okouzlovat zvuky různých etnických i „primitivních“ hudebních nástrojů a přidáváme znění našeho těla či hlasivek, žijeme uprostřed přírody, na polosamotě a tak, jak proměňujeme naše okolí, proměňuje si i ono nás. Cítíme v sobě hlubokou úctu k odkazu našich předků, lidí, kteří zemi, jež obýváme a obděláváme, obývali a obdělávali před námi. Vracíme se proto k lidovým tradicím a k našemu folklóru."
 
Na letošním Lughnasadu povedou bubnování s návštěvníky, vystoupí na podiu a hlavně připravili si i výrobu šamanských bubnů. Na výrobu se hlašte na jejich facebookové události.
loga pro web LUGH