Lughnasad

Účinkující a informace o programu

RITUÁLY

Archeologové, historici, Kelti a další nadšenci připravili pro diváky rekonstrukce pěti keltských rituálů, které se týkají různých důležitých momentů v životě starověkých obyvatel Evropy – v průběhu dne tak proběhne souboj, svatba, bitva i pohřeb, kterými provede vypravěč Bard. Vše bude doplněno přednáškami na příbuzná témata odborníky z řad archeologů, historiků i vzdělaných laiků.  

Sobota:    

11:00 RITUÁL - Kruhy zrady

13:30 RITUÁL - Svatba

14:30 RITUÁL - Bitva

17:00 RITUÁL - Přivítání obilné bohyně, obřad Lughnasadu

22:30 RITUÁL - Pohřeb

Kapely

 

Laboratorium Pieśni

Laboratorium Pieśni má velkou škálu písní ze světového etno-mystického folku. Je to skupina žen z Polska, tato skupina vznikla roku 2013. Inspirovala se tradičními songy z různých zemí, převážně z Ukrajiny, Balkánu, Polska, Běloruska, Skandinávie a Georgie. Za doprovodu šamanských bubnů a etnický nástrojů (shruti box, kalimba, flétny, gong, zaphir a koshi zvonků, mís, chřestidel aj.) dává tato kapela hudbě jiný rozměr. Songy jsou ovlivněny jejich ženstvím, přírodou a divokostí.

Jsou vítězkami TRYTON PRIZE na FAMA Festival 2014 za největší umělecké vyjádření.

Členky:

  • Alina Jurczyszyn
  • Kamila Bigus
  • Lila Schally-Kacprzak
  • Iwona Bajger
  • Magda Jurczyszyn
  • Alina Klebba
  • Karolina Stawiszyńska
 

Asonance

Skupina Asonance patří k nejstarším skupinám působícím na české folkové scéně. Byla založena na podzim roku 1976 na pražském gymnáziu Jana Nerudy, kdy jádro skupiny vytvořili tehdejší studenti Jan a Pavel Lašťovičkovi, Milan Štěrba a František Korecký, záhy se připojila též Denisa Vondráčková. Prvně jmenovaný působí ve skupině dodnes jako její vedoucí. Zaměření skupiny ovlivnily v počátcích zejména folkové písně Joan Baez, které zavedly kapelníka Honzu Lašťovičku až ke studiu amerických a britských balad, a zejména jejich původu v lidové tvorbě britských ostrovů. Od počátku 80. let 20. století se skupina na tuto tvorbu pozvolna specializuje, a brzy patří k uznávaným (a v té době i v Čechách k jediným) interpretům zejména irských a skotských balad, tanců a instrumentálních skladeb jako jsou reel, jig nebo hornpipe. V devadesátých letech se ve skupině objevují kromě tradičních českých folkových nástrojů, jako jsou housle, flétny, kytara a basa také nástroje typické pro ostrovní folk: zejména irské loketní dudy, svislý irský buben bodhrán, strunný nástroj buzuki, a různé typy irských fléten. 10. 12. 2014 pokřtili v pražské Hybernii novou desku „Tesař z Nazareta“(vyšel i zpěvník).

Členové:

  • Jan Lašťovička - umělecký vedoucí, kytara, elektrická kytara, irské loketní dudy, vokály, kytara, buzuki
  • Hanka Horká - sólovy zpěv, vokály, perkuse
  • Blanka Lašťovičková - sólový zpěv, vokály, bodhrán, perkuse
  • Klára McMahon (dříve Laštovičková) - příčná flétna, whistle, zpěv
  • Luboš Pick - basová kytara, kytara, buzuki, vokály
  • Jan Ráb - housle
  • Mirko Rokyta - klávesové nástroje, vokály
  • Roman Slaboch - sólový zpěv, vokály, perkuse
  • Petr Bohuslav - sólový zpěv, vokály, kytara
  • Jan Gajdoš Doležal - bicí
Více informací na www.asonance.cz
 

Bran

Keltská hudba z Bretaně

Slovo bran znamená v bretonštině havran a v keltských legendách je havran uváděn jako posel zpráv. Bran, to je hudba vycházející ze starých bretaňských lidových motivů, dávných tanců a zpěvů moře. Osobitě zpracované tradiční písně, doplněné vlastními skladbami členů kapely, vytvářejí jedinečný magický svět.

Členové:

  • Robert Fischmann – zpěv, flétny
  • Vojtěch Jindra – akustická kytara
  • Tomáš Görtler – akordeon, zpěv
  • Helena Marková – saxofony
  • Petr Tichý – kontrabas
  • Petr Mikeš – bicí

Více na www.branband.cz

 

Sliotar

Sliotar je irsko-keltská hudební skupina pocházející z Dublinu. Kapela začínala s divokými hospodskými songy a pozdějí vzrostla na jednu z neproslulejších kapel s keltskými a folkovými songy. Kapela má svá tour po celé Evropě. Sliotar se znova a znova rádi vrací do České republiky za svými fanoušky. Na tuto hudbu nezapomenete a určitě vás nenechá si nezatancovat.

Kapela Sliotar působí 17 let, nahrála 5 alb a má za sebou přes 2 000 koncertů.

Členové:

  • Ray MacCormac - píšťala, dudy, vokály
  • Des Gorevan - bubny and perkuse
  • J.P. Kallio - kytara, vokály
 

Shamrock Redheads

Shamrock Redheads je kapela z Košic, která hraje převážně vlastní tvorbu ovlivněnou irskými motivy. Všichni členové milují hudbu a je to na ní krásně znát, využívají měnící se rytmiku a melodičnost.

Členové:

  • Peter Sasák - housle, akustická kytara 
  • Tomi Tkáčik - housle, perkusie
  • Roman Mocnár - klavír
  • Tomi Samuely - elektrická a akustická kytara
  • Cyril Gavala - cajon, perkusie

Více informací na  www.shamrockredheads.com

 

Five Leaf Clover

Pražská kapela Five Leaf Clover hraje různé ostrovní, irské a skotské, styly. Původně skupina Five Leaf  Clover „vznikla“ na sklonku roku 2010 pod pracovním názvem Jolly Roger a po několika změnách obsazení začala působit pro širší publikum v roce 2012.

Členové:

  • Pavel Brejcha (kytara, zpěv)
  • Petr "Ráfek" Skála (bicí)
  • Lucie "Calwë" Eliášová (zpěv, flétna)
  • Jan "Erk" Mareš (baskytara, vykřiky a skřeky)
  • Jindřich "Estanor" Mašek (housle, zpěv)

Více informací na: www.5clover.cz

Kapela hrající směsici různých ostrovních stylů irských, skotských z Prahy. Skupina Five Leaf  Clover „vznikla“ na sklonku roku 2010 pod pracovním názvem Jolly Roger (Jakub Elsner  Martin Pergl, Petr Skála, Pavel Brejcha). Po několika zkouškách se ale rozpadla. Zhruba po roce se Pavel Brejcha dal opět do sestavování kapely, ovšem nová kapela se cca po roce znovu rozpadla. Po dalším hledání členů v nové sestavě proběhlo první veřejné vystoupení 1. 9. 2012  na Horním Hradě na Karlovarsku. Dodnes se ještě několikrát změnilo obsazení a členové skupiny. V současnosti shánějí nového člena hrajícího na benjo. V květnu 2015 křtili nové album „Meet me in a pub“. (vydáno v březnu).

 

Kelt Grass Band

Skupinu založil Petr Schäfer v roce 2003 ve snaze uskutečnit dávnou představu, kterou nestihl s dřívejší kapelou Bluegrass Nova. Říkají o sobě: “Vycházíme z vlastních pocitů k hudbě horalů, zejména té, která je pod vlivem dávné keltské kultury - ať už se jedná o melodie skotské, irské, nebo později americké, kde pracujeme s nápěvy, které přivezli do Ameriky první osadníci, ale i s melodiemi z regionu, ze kterého kapela pochází.”. Hudba ovlivněná moravskou zpěvností se prolíná s irskými nápěvy. Přijeďte si je poslechnout. 

Členové:

  • Petr Schäfer - banjo, autoharfa, bodhran, vokál
  • Jiří Pelikán - akordeon, dudy, píšťala s měchuřinou, vokál
  • Tomáš Tichý - kontrabas, vokál
  • Alena Sýkorová - bodhran, djembe, irské lžičky, tamburína, vokál
  • Alena Tichá - housle, madolína, vokál
  • Jana Přikrylová - housle, niněra, vokál
  • Jana Gajdošová - whistle, zobcová flétna, vokál
  • Pavel Gajdoš - kytara, bouzouki, vokál

 www.keltgrassband.cz

 

Jolly Buskers

Pražská kapela Jolly Buskers vznikla v srpnu 2015 po rozpadu kapely Viklan. Tato kapela hraje zejména irskou tradiční muziku, ale najdete u nich i něco ze Skotska nebo Bretaně. Začátky kapely - buskování v pražských parcích - jim daly jejich vlastní název - Jolly Buskers. Většinou hrají spíše na různých letních festivalech nebo v klubech, avšak i na soukromých akcích.
 
Členové:
  • Štěpán - concertina
  • Vašek - bodhrán
  • Markéta - zpěv
  • Kačka - zpěv
  • Lucka - housle
  • Jarda - kytara
 

MalemIrish

MalemIrish vznikla roku 2016, kdy se sešla parta skvělých lidí a hudebníků. Kapela pochází z Doks. Jelikož jejich songy byly už od počátku protkané irskými motivy a kapela si zněla už jako skoro irská, vznikl název MalemIrish. Všichni členové hrají s velkým nadšením a skvěle se doplňují.

Členové:

  • Jarda Kaňous Stránský - Irish Banjo, Irish Bouzouki, Octav mandolína
  • Radek Suchánek - Irish Whistle, zpěv
  • Zdeněk Urban - Kytara - irské ladění, zpěv
  • Mirek Pátek - housle Jaroslav Friš - Bodhrán
  • Viktor Friš - Pražcová a bezpražcová baskytara
www.malemirish.cz

 

Přednášky a přednášející

 

Mgr. Tomáš Mangel, Ph.D.

Tomáš Mangel vás vezme na komentovanou vycházku na původní oppidum do Českých Lhotic. Skupina vyjde v 10:00 od pódia a předpokládaný návrat je ve 12:00.
 

PhDr. Jan Musil (Regionální muzeum v Chrudimi)

Úloha rituálů ve středověké společnosti

I v křesťanské společnosti vrcholného středověku se setkáme s přežíváním starších předkřesťanských tradic a zvyků. Tyto zvyky byly transformovány do běžného života ve formě rituálu, symbolů a sympatetické magie. Přednáška nás seznámí např. s rituály zakládání měst a staveb, u nich se setkáme se základovými obětinami, či s rituály souvisejícími s vymezováním hranic (výprask na pamětnou, smlouva na drn). Specifickým druhem rituálu byly soudní souboje – tzv. ordály, které byly provozovány ještě v pozdním středověku. V této souvislosti zmíníme i způsob boje muže proti ženě v takovémto případě.
 

Mgr. Zdeněk Beneš (Ústav archeologické památkové péče středních Čech)

Rituály velké i malé v prvních staletích našeho letopočtu

Přednáška pojedná o dokladech náboženských představ obyvatel zemí střední a také severní Evropy ve staletích po konci keltské moci, tedy v době, kterou si spojujeme s Římskou říší a barbarskými Germány. Písemných pramenů se dotkne jen minimálně, zaměří se především na poznatky získané archeologickými výzkumy. Ukážeme si doložená místa kultu, pravěké svatyně, i místa obětin - hromadných i drobných, spojených s válkami a bojem, ale také s péčí o domácnost.
 

Mgr. Tomáš Retka (Katedra sociální a kulturní antropologie, Univerzita Pardubice)

Význam rituálů v současné době

Rituály někdy bývají považovány za jedny z tzv. kulturních universalií, což znamená, že se v nějaké formě vyskytují ve všech známých kulturách. Studiu rituálů se věnují především sociální a kulturní antropologie, etnologie, popřípadě i další sociální vědy. Z hlediska vědecké analýzy tyto vědy řeší problematiku rituálů v synchronních i diachronních perspektivách. Můžeme se tedy setkat nejen s pojednáním o tom, jak se konkrétní rituál vyvíjí v čase, ale také s podrobnou analýzou podstaty a podoby konkrétního rituálu v současné době.

Přestože pojem rituál často navozuje představu něčeho archaického, popřípadě exotického, můžeme říci, že i v naší současné společnosti můžeme nalézt celou řadu rituálů. A to včetně těch, které bývají označovány za rituály iniciační. Iniciační rituály nás provázejí našim životem, jejich prostřednictvím plynule přecházíme z jedné životní fáze do druhé. Dnešní křtiny, maturita, svatba a mnohé další rituály mají podobnou strukturální podstatu jako rituály dávných civilizací, popřípadě rituály přírodních národů.

Cílem přednášky je nejen přiblížit akademickou diskuzi o podstatě a dynamice rituálů, ale také otevřít téma významů rituálů v současné moderní společnosti.

 

Mgr. Tereza Jošková (Východočeské muzeum v Pardubicích/Univerzita Hradec Králové)

Fenomén čtyřúhelných valových areálů doby laténské na příkladu lokality Markvartice u Jičína

Přednáška představí posluchačům problematiku laténských čtyřúhelných valových areálů tzv. Viereckschanzen, s primárním zaměřením na východočeskou lokalitu Markvartice (okr. Jičín). Posluchači budou stručně seznámeni se základními charakteristikami i s možnostmi interpretací tohoto fenoménu. Hlavní část pak bude věnována prezentaci poznatků z archeologických výzkumů a zpracování valového areálu Markvartice (okr. Jičín).

 

PhDr. Jan Jílek, Ph.D. (Východočeské muzeum v Pardubicích a odborný pracovník Ústavu historických věd, FF, UPCE)

Aktuální otázky výzkumu doby římské ve východních Čechách

V informativní přednášce bude představen aktuální stav poznání doby římské ve východních Čechách. Posluchači získají přehled o nových objevech a nálezech.
 

Situla z pozdní doby bronzové z Kladiny

Situla z Kladiny ve východních Čechách je v českém prostoru unikátní nález, který v českých muzejních sbírkách postrádá analogie. Nádoba nalezená v oblasti pozdní lužické - časné slezskoplatěnické kultury může svědčit o kontaktech mezi oblastmi osídlenými kulturami popelnicových polí. Krátká přednáška představí tento zajímavý nález v kontextu pozdní doby bronzové na Pardubicku.  
 

Mgr. Lucie Janusová, Vlastivědné muzeum v Olomouci

Průzkum škapulířového amuletu a jeho analogií ze sbírky Vlastivědného muzea v Olomouci

Počátek škapulířů je spojován s obdobím 13. století. Jako vše i tyto předměty, dokládající nejen jakousi spojitost pohanství a křesťanství, prošly určitým vývojem. V období 18. - 19. století se objevovaly tzv. škapulířové amulety kombinovaných materiálů. Tyto amulety obsahovaly řadu devocionálií, medailonků, rostlin, náboženských textů a úzce souvisely s poutními místy. Byly nošeny na krku za účelem ochrany nositele proti nemocem, škodlivým vlivům a na posílení zdraví a víry. Na našem území se dochoval pouze velmi malý počet těchto amuletů v kompletním stavu, včetně svého obsahu. Přednáška je zaměřená na první fázi výzkumu - problematiku a průzkum škapulířových amuletů ze sbírky Vlastivědného muzea v Olomouci.

 

Pavel Horák

Keltské svátky

Keltské svátky: staré tradice nebo moderní invence? Často se tvrdí, že Keltové v nás a naší kultuře zanechali specifickou stopu. Jejich svátky mají být nějakým způsobem stále dodržovány v podobě oslav Čarodějnic, Dušiček či Svatojánských ohňů. Na území dnešní České republiky nás od historických Keltů dělí dva tisíce let, na britských ostrovech a Irsku to je o něco méně. Jenže jak víme, že to, co dnes považujeme za keltské svátky, jsou opravdu keltské svátky? Je možné zjistit, jak tyto svátky vypadaly? A bylo jich skutečně osm, jak se tvrdí? Co o nich skutečně víme? Převrstvilo křesťanství pohanské svátky Keltů svátky vlastními, aby urychlilo konverzi k novému náboženství? Za pomoci nejnovějších poznatků z historie, religionistiky a kulturní antropologie se budeme snažit najít odpovědi na tyto a další otázky. V první části přednášky bude pojednáno o nejstarších zdrojích vypovídajících o keltských svátcích, předpokladech našeho výzkumu minulosti a zaměříme se i na to, jak se měnila představa o svátcích Keltů v průběhu několika posledních století. Ve druhé části bude představena analýza několika vybraných svátků.
 

Mgr. et Mgr. Jan Reichstäter (Ústavu religionistiky MU v Brně)

Rituální život pohanských Keltů
Posluchači budou seznámeni s pramennými informacemi o rituální dimenzi starých keltských kultur. Přednáška by měla poskytnout faktografický a teoretický doplněk performancí, jež budou účastníkům prezentovány v průběhu festivalu. Bude tedy zaměřena zejména na témata kolem iniciačního přechodu mezi dětstvím a dospělostí, svatebních obřadů, válečnických rituálů a oslavy letního svátku Lughnasad. Spolu s tím budou v obecnosti představeny archeologické, etnografické a mytologické zdroje, na jejichž základě jsou soudobé rekonstrukce obvykle vystavěny. Bude připomenuta jejich geografie a datace, a zhodnocena jejich informační kvalita. 

 

Ostatní účinkující

 

Rinceoirí

Rinceoirí (čti RINKOJRÍ) je nejstarší a nejúspěšnější taneční klub zabývající se irskými tanci v České republice. Již od roku 1997, kdy vznikl jako občanské sdružení, se věnuje šíření irské taneční kultury. Soubor pravidelně vystupuje u nás i v zahraničí v divadlech, na festivalech, plesech a dalších akcích. Moderní irské choreografie i rytmický step desítek párů nohou mohou diváci vidět i v taneční show 7 Reasons to Dance, která měla premiéru na podzim roku 2013 a je již druhým celovečerním představením této skupiny.
Tanečníci Rinceoirí sbírají přední umístění i na mezinárodních soutěžích, kde se pravidelně umisťují na předních příčkách. V letošním roce se po úspěšné kvalifikaci ve velkém počtu zúčastnili světového šampionátu v Londýně 2014 v týmových i sólových tancích.
V Praze provozuje Rinceoirí také vlastní taneční školu pro dětské i dospělé zájemce o irský tanec pod názvem Rinceoirí Irish Dance Academy.

Více informací na: www.rinceoiri.cz

 

Alžběta a Pavel Jasanští

Oba jsou aktivní muzikoterapeuti, pracují s různě znevýhodněnými skupinami klientů. Také pořádají setkání pro veřejnost, vedou kurzy bubnování, provázejí hudebními cykly zaměřenými na práci se zvuky a rytmy ve školách a školkách a pravidelně pořádají setkání s výrobou šamanských bubnů.
Píší o sobě: "Společně jsme se vydali cestou zvuků a souznění s Matkou Zemí. Kromě toho, že se necháváme okouzlovat zvuky různých etnických i „primitivních“ hudebních nástrojů a přidáváme znění našeho těla či hlasivek, žijeme uprostřed přírody, na polosamotě a tak, jak proměňujeme naše okolí, proměňuje si i ono nás. Cítíme v sobě hlubokou úctu k odkazu našich předků, lidí, kteří zemi, jež obýváme a obděláváme, obývali a obdělávali před námi. Vracíme se proto k lidovým tradicím a k našemu folklóru."
 
Na letošním Lughnasadu povedou bubnování s návštěvníky, vystoupí na podiu a hlavně připravili si i výrobu šamanských bubnů. Na výrobu se hlašte na jejich facebookové události.
 

Alžběta a Pavel Jasanští si na Lughnasad 2018 přípravili:

  • Bubnování – skupinové bubnování v 11:30
  • Výrobu šamanských bubnů – 16:00-18:00. Účast je zpoplatněna a je nutno ji předem potvrdit na FB události
 

Sokolníci Falconia

Falconia je společnost pro udržování sokolnických tradic, založena v roce 2011. Jejich posláním je důstojně reprezentovat Klub sokolníků, být jeho historickou tváří a podílet se na propagaci sokolnictví v naší zemi a ve světě.
Jedním ze zakládajících členů Falconia je Jaroslav Pelíšek - narozen v roce 1973, vystudoval obor geolog-fotograf. Sokolnictvím se zabývá od roku 2004, a jeho doménou je jízdní sokolnictví a lov v sedle koně. Profesionálně se věnuje také poradenství pro filmové produkce – příprava a koordinace scén, realizace. Vytváří náměty a scénáře pro sokolnické show.
Více na www.falconia.cz
 
 

Prohlídka skanzenu

 
Prohlídka skanzenu začíná u brány.
 

Promítání filmu Allar

Příběh, kolem kterého se film Allar odehrává, zachycuje život na keltském sídlišti (oppidu) v době Samhainu, tedy ve dnech na přelomu října a listopadu. Hlavním námětem je vztah druida Allara a sirotka, kterému psanci zabijí matku, Kegana. Film zobrazuje vztah předků k duchovnímu tajemnému světu bohů a bohyň. Ve filmu hrají Václav Dušek, Václav Němec, Veronika Malá, Monika Němcová, Kateřina Falcová a Tomáš Jakoubek. Jako režisér se nelehkého úkolu ujal Vít Mazánek, který společně s Štěpánem Hakem také zpracoval námět a scénář.

Délka: 21 minut

Trailer: youtube

 

Promítání filmu Příběh kamene

Příběh kamene je hraný dokument, který ve 25 minutách seznámí diváky s tím, jak vypadal život v mladší době železné. Společně s keltským kupcem se vydáme pod Kunětickou horu, kde bývala významná dílna na výrobu mlýnků na obilí. Odtud pak putujeme s kupcem až na oppidum v Českých Lhoticích, avšak cesta Železnými horami není jednoduchá a skrývá mnohá nebezpečí...
  • Rok vzniku: 2007
  • Vyrobilo: Armentum o. s. pro Boii
  • Film byl vytvořen v rámci projektu Culture 2000 podpořeného Evropskou unií
  • K vidění na youtube

Záštitu nad festivalem převzal Ing. Pavel Šotola, radní Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor

Generální partner

Proman
 

Hlavní partneři

Nasavrky  Pardubicky kraj BonaFit
 

Partneři

SATEC Drakkaria Omega VS Chrudim
 
Hlinsko Chladek a Tintera Kudy z nudy efektivnikurzy chrudim
 
vcm medesa burza filantropie intermeta RScom
 
 
al consulting Ekomonitor Tlapnet
 

Mediální partneři

Chrudimka Informuji VCTV
Radio BEATChrudimský deníkRadio Cerna hora