Účinkující a informace o programu
 

Mgr. Tomáš Mangel, Ph.D.

Tomáš Mangel vás vezme na komentovanou vycházku na původní oppidum do Českých Lhotic. Skupina vyjde v 10:00 od pódia a předpokládaný návrat je ve 12:00.
 

PhDr. Jan Musil (Regionální muzeum v Chrudimi)

Úloha rituálů ve středověké společnosti

I v křesťanské společnosti vrcholného středověku se setkáme s přežíváním starších předkřesťanských tradic a zvyků. Tyto zvyky byly transformovány do běžného života ve formě rituálu, symbolů a sympatetické magie. Přednáška nás seznámí např. s rituály zakládání měst a staveb, u nich se setkáme se základovými obětinami, či s rituály souvisejícími s vymezováním hranic (výprask na pamětnou, smlouva na drn). Specifickým druhem rituálu byly soudní souboje – tzv. ordály, které byly provozovány ještě v pozdním středověku. V této souvislosti zmíníme i způsob boje muže proti ženě v takovémto případě.
 

Mgr. Zdeněk Beneš (Ústav archeologické památkové péče středních Čech)

Rituály velké i malé v prvních staletích našeho letopočtu

Přednáška pojedná o dokladech náboženských představ obyvatel zemí střední a také severní Evropy ve staletích po konci keltské moci, tedy v době, kterou si spojujeme s Římskou říší a barbarskými Germány. Písemných pramenů se dotkne jen minimálně, zaměří se především na poznatky získané archeologickými výzkumy. Ukážeme si doložená místa kultu, pravěké svatyně, i místa obětin - hromadných i drobných, spojených s válkami a bojem, ale také s péčí o domácnost.
 

Mgr. Tomáš Retka (Katedra sociální a kulturní antropologie, Univerzita Pardubice)

Význam rituálů v současné době

Rituály někdy bývají považovány za jedny z tzv. kulturních universalií, což znamená, že se v nějaké formě vyskytují ve všech známých kulturách. Studiu rituálů se věnují především sociální a kulturní antropologie, etnologie, popřípadě i další sociální vědy. Z hlediska vědecké analýzy tyto vědy řeší problematiku rituálů v synchronních i diachronních perspektivách. Můžeme se tedy setkat nejen s pojednáním o tom, jak se konkrétní rituál vyvíjí v čase, ale také s podrobnou analýzou podstaty a podoby konkrétního rituálu v současné době.

Přestože pojem rituál často navozuje představu něčeho archaického, popřípadě exotického, můžeme říci, že i v naší současné společnosti můžeme nalézt celou řadu rituálů. A to včetně těch, které bývají označovány za rituály iniciační. Iniciační rituály nás provázejí našim životem, jejich prostřednictvím plynule přecházíme z jedné životní fáze do druhé. Dnešní křtiny, maturita, svatba a mnohé další rituály mají podobnou strukturální podstatu jako rituály dávných civilizací, popřípadě rituály přírodních národů.

Cílem přednášky je nejen přiblížit akademickou diskuzi o podstatě a dynamice rituálů, ale také otevřít téma významů rituálů v současné moderní společnosti.

 

Mgr. Tereza Jošková (Východočeské muzeum v Pardubicích/Univerzita Hradec Králové)

Fenomén čtyřúhelných valových areálů doby laténské na příkladu lokality Markvartice u Jičína

Přednáška představí posluchačům problematiku laténských čtyřúhelných valových areálů tzv. Viereckschanzen, s primárním zaměřením na východočeskou lokalitu Markvartice (okr. Jičín). Posluchači budou stručně seznámeni se základními charakteristikami i s možnostmi interpretací tohoto fenoménu. Hlavní část pak bude věnována prezentaci poznatků z archeologických výzkumů a zpracování valového areálu Markvartice (okr. Jičín).

 

PhDr. Jan Jílek, Ph.D. (Východočeské muzeum v Pardubicích a odborný pracovník Ústavu historických věd, FF, UPCE)

Aktuální otázky výzkumu doby římské ve východních Čechách

V informativní přednášce bude představen aktuální stav poznání doby římské ve východních Čechách. Posluchači získají přehled o nových objevech a nálezech.
 

Situla z pozdní doby bronzové z Kladiny

Situla z Kladiny ve východních Čechách je v českém prostoru unikátní nález, který v českých muzejních sbírkách postrádá analogie. Nádoba nalezená v oblasti pozdní lužické - časné slezskoplatěnické kultury může svědčit o kontaktech mezi oblastmi osídlenými kulturami popelnicových polí. Krátká přednáška představí tento zajímavý nález v kontextu pozdní doby bronzové na Pardubicku.  
 

Mgr. Lucie Janusová, Vlastivědné muzeum v Olomouci

Průzkum škapulířového amuletu a jeho analogií ze sbírky Vlastivědného muzea v Olomouci

Počátek škapulířů je spojován s obdobím 13. století. Jako vše i tyto předměty, dokládající nejen jakousi spojitost pohanství a křesťanství, prošly určitým vývojem. V období 18. - 19. století se objevovaly tzv. škapulířové amulety kombinovaných materiálů. Tyto amulety obsahovaly řadu devocionálií, medailonků, rostlin, náboženských textů a úzce souvisely s poutními místy. Byly nošeny na krku za účelem ochrany nositele proti nemocem, škodlivým vlivům a na posílení zdraví a víry. Na našem území se dochoval pouze velmi malý počet těchto amuletů v kompletním stavu, včetně svého obsahu. Přednáška je zaměřená na první fázi výzkumu - problematiku a průzkum škapulířových amuletů ze sbírky Vlastivědného muzea v Olomouci.

 

Pavel Horák

Keltské svátky

Keltské svátky: staré tradice nebo moderní invence? Často se tvrdí, že Keltové v nás a naší kultuře zanechali specifickou stopu. Jejich svátky mají být nějakým způsobem stále dodržovány v podobě oslav Čarodějnic, Dušiček či Svatojánských ohňů. Na území dnešní České republiky nás od historických Keltů dělí dva tisíce let, na britských ostrovech a Irsku to je o něco méně. Jenže jak víme, že to, co dnes považujeme za keltské svátky, jsou opravdu keltské svátky? Je možné zjistit, jak tyto svátky vypadaly? A bylo jich skutečně osm, jak se tvrdí? Co o nich skutečně víme? Převrstvilo křesťanství pohanské svátky Keltů svátky vlastními, aby urychlilo konverzi k novému náboženství? Za pomoci nejnovějších poznatků z historie, religionistiky a kulturní antropologie se budeme snažit najít odpovědi na tyto a další otázky. V první části přednášky bude pojednáno o nejstarších zdrojích vypovídajících o keltských svátcích, předpokladech našeho výzkumu minulosti a zaměříme se i na to, jak se měnila představa o svátcích Keltů v průběhu několika posledních století. Ve druhé části bude představena analýza několika vybraných svátků.
 

Mgr. et Mgr. Jan Reichstäter (Ústavu religionistiky MU v Brně)

Rituální život pohanských Keltů
Posluchači budou seznámeni s pramennými informacemi o rituální dimenzi starých keltských kultur. Přednáška by měla poskytnout faktografický a teoretický doplněk performancí, jež budou účastníkům prezentovány v průběhu festivalu. Bude tedy zaměřena zejména na témata kolem iniciačního přechodu mezi dětstvím a dospělostí, svatebních obřadů, válečnických rituálů a oslavy letního svátku Lughnasad. Spolu s tím budou v obecnosti představeny archeologické, etnografické a mytologické zdroje, na jejichž základě jsou soudobé rekonstrukce obvykle vystavěny. Bude připomenuta jejich geografie a datace, a zhodnocena jejich informační kvalita. 

 

Ostatní účinkující

 

Rinceoirí

Rinceoirí (čti RINKOJRÍ) je nejstarší a nejúspěšnější taneční klub zabývající se irskými tanci v České republice. Již od roku 1997, kdy vznikl jako občanské sdružení, se věnuje šíření irské taneční kultury. Soubor pravidelně vystupuje u nás i v zahraničí v divadlech, na festivalech, plesech a dalších akcích. Moderní irské choreografie i rytmický step desítek párů nohou mohou diváci vidět i v taneční show 7 Reasons to Dance, která měla premiéru na podzim roku 2013 a je již druhým celovečerním představením této skupiny.
Tanečníci Rinceoirí sbírají přední umístění i na mezinárodních soutěžích, kde se pravidelně umisťují na předních příčkách. V letošním roce se po úspěšné kvalifikaci ve velkém počtu zúčastnili světového šampionátu v Londýně 2014 v týmových i sólových tancích.
V Praze provozuje Rinceoirí také vlastní taneční školu pro dětské i dospělé zájemce o irský tanec pod názvem Rinceoirí Irish Dance Academy.

Více informací na: www.rinceoiri.cz

 

Alžběta a Pavel Jasanští

Oba jsou aktivní muzikoterapeuti, pracují s různě znevýhodněnými skupinami klientů. Také pořádají setkání pro veřejnost, vedou kurzy bubnování, provázejí hudebními cykly zaměřenými na práci se zvuky a rytmy ve školách a školkách a pravidelně pořádají setkání s výrobou šamanských bubnů.
Píší o sobě: "Společně jsme se vydali cestou zvuků a souznění s Matkou Zemí. Kromě toho, že se necháváme okouzlovat zvuky různých etnických i „primitivních“ hudebních nástrojů a přidáváme znění našeho těla či hlasivek, žijeme uprostřed přírody, na polosamotě a tak, jak proměňujeme naše okolí, proměňuje si i ono nás. Cítíme v sobě hlubokou úctu k odkazu našich předků, lidí, kteří zemi, jež obýváme a obděláváme, obývali a obdělávali před námi. Vracíme se proto k lidovým tradicím a k našemu folklóru."
 
Na letošním Lughnasadu povedou bubnování s návštěvníky, vystoupí na podiu a hlavně připravili si i výrobu šamanských bubnů. Na výrobu se hlašte na jejich facebookové události.
 

Alžběta a Pavel Jasanští si na Lughnasad 2018 přípravili:

  • Bubnování – skupinové bubnování v 11:30
  • Výrobu šamanských bubnů – 16:00-18:00. Účast je zpoplatněna a je nutno ji předem potvrdit na FB události
 

Sokolníci Falconia

Falconia je společnost pro udržování sokolnických tradic, založena v roce 2011. Jejich posláním je důstojně reprezentovat Klub sokolníků, být jeho historickou tváří a podílet se na propagaci sokolnictví v naší zemi a ve světě.
Jedním ze zakládajících členů Falconia je Jaroslav Pelíšek - narozen v roce 1973, vystudoval obor geolog-fotograf. Sokolnictvím se zabývá od roku 2004, a jeho doménou je jízdní sokolnictví a lov v sedle koně. Profesionálně se věnuje také poradenství pro filmové produkce – příprava a koordinace scén, realizace. Vytváří náměty a scénáře pro sokolnické show.
Více na www.falconia.cz
 
 

Prohlídka skanzenu

 
Prohlídka skanzenu začíná u brány.
 

Promítání filmu Allar

Příběh, kolem kterého se film Allar odehrává, zachycuje život na keltském sídlišti (oppidu) v době Samhainu, tedy ve dnech na přelomu října a listopadu. Hlavním námětem je vztah druida Allara a sirotka, kterému psanci zabijí matku, Kegana. Film zobrazuje vztah předků k duchovnímu tajemnému světu bohů a bohyň. Ve filmu hrají Václav Dušek, Václav Němec, Veronika Malá, Monika Němcová, Kateřina Falcová a Tomáš Jakoubek. Jako režisér se nelehkého úkolu ujal Vít Mazánek, který společně s Štěpánem Hakem také zpracoval námět a scénář.

Délka: 21 minut

Trailer: youtube

 

Promítání filmu Příběh kamene

Příběh kamene je hraný dokument, který ve 25 minutách seznámí diváky s tím, jak vypadal život v mladší době železné. Společně s keltským kupcem se vydáme pod Kunětickou horu, kde bývala významná dílna na výrobu mlýnků na obilí. Odtud pak putujeme s kupcem až na oppidum v Českých Lhoticích, avšak cesta Železnými horami není jednoduchá a skrývá mnohá nebezpečí...
  • Rok vzniku: 2007
  • Vyrobilo: Armentum o. s. pro Boii
  • Film byl vytvořen v rámci projektu Culture 2000 podpořeného Evropskou unií
  • K vidění na youtube
Chcete stránku vytisknout?
Skrýt před tiskem nějaké části stránky.
Vytisknout celou stránku tak, jak ji vidíte.
(tento box nebude vytištěn)
Úprava stránky před tiskem
Najeďte myší na nějaký obsah na stránce, zobrazí se červený obdélník. Kliknutím na něj obsah skryjete. Poté stiskněte tlačítko 'Vytisknout'.